Patnáctiletá

Po špičkách v tanci vcházejí tvé sny
do hloubi lesa. Ještě vidíš zpět;
nejplašší pták, sám sobě ztracený,
zdvih křídla, ale neodlét.

Ach, každý potok někde pramení
a každý má své moře na dohled.
Jenom jak najít jasné znamení,
kde začíná a kde se končí svět?

Tiše! Les čeká na zpěv slavíka
a tvoje srdce na závratný let.
Udeřil zvon? To někdo zamyká…

Tam po špičkách, a víc už nikdy zpět.

(Ze sbírky Skřivaní věž)